Ekonomické zhodnocení
Solární ohřev vody
Každá investiční činnost by měla být návratná v rozumné době.
Jak si tedy náš solární systém stojí?
Nejprve investiční a provozní náklady:
Diskuze:
při stanovení potřebných investičních nákladů jsem vycházel z celkové ceny za nutný projekt a dílo samotné. Protože jsme v baráku museli postavit nově kompletní rozvody vody a to včetně zásobníku na teplou vodu a jeho dohřívání teplem z kotle na tuhá paliva, byly tyto náklady brány jako náklady na základní vybavení baráku. Náklady na solární ohřev pak jsou dány pouze nezbytnými součásti solárního ohřevu - tedy, panely, držáky, solární čerpadlová skupina, primární rozvod a regulace.
Samostatně je uvažována i nadstavba celého systému - tedy náklady na měření a monitoring. Tyto náklady jsou odděleny, neboť nejsou nezbytné pro provoz systému a slouží jen jako doplněk.
Dotační titul počítá s dotací za projekt ve výši 5 tis.Kč a stanovenou pevnou částku za technologii - tedy 50 tis. Dotaci jsme nakonec získali v plné výši a tak můžeme celkové náklady o tuto částku ponížit.
Provozní náklady - počítám nutné servisní zásahy - kontrola, doplnění kapalinou. Zahrnuji i náklady za provoz - spotřeba el.energie, což je zejména provoz el. čerpadla primárního okruhu (vypočítáno ze známé celkové doby běhu čerpadla za rok a jeho příkonu).
Celý systém je zálohován UPS - počítám tedy s nutnou výměnou bateriíí jednou za 5 let (pozn. tato položka však byl apozději zrušena pro zbytečnost a nákladnost zálohování).
Zisk - skutečný zisk za dva roky provozu je cca 6 tis. Kč/rok. Protože ale jsme v závěru roku přešli na jiný tarif odběru elektřiny a došlo ke snížení ceny za 1kWh, počítám s celkovým ročním ziskem jen cca 4 tis.Kč/rok. U běžného tarifu (např. tarif D02d) je zisk vyšší o cca 1/3), tedy i návratnost bude kratší.
Návratnost investice:
Pokud si tedy vezmeme celou investici tak, jak by ji stavěl typický investor - tedy kompletní výměnu zásobníku na teplou vodu, panely, regulace, dohřev vody a podobně, vychází nám návratnost na neskutečných 18-19 let!
Takto dlouhá doba návratnosti se pravděpodobně postupně potká s technickou výdrží komponent a během této doby bude zřejmě nutná výměna dílů (např.čerpadlo a pod.)
Když si ale odpočítáme náklady na zásobník, dohřev teplem z kotle a část regulace a ponecháme pouze nezbytné komponenty pro solární ohřev vody, vychází nám návratnost na velmi příjemných 4-5 let. Postupně aktualizované náklady a výnosy ukazují kompletní úhradu nezbytných komponent na našem systému na květen 2014, poté se bude systém již vyplácet.
Možná lze namítnout, že se jedná jen o cvičení s čísly, ale myslím, že tento výpočet s odhadovanými daty ukazuje, že pokud je investor nucen stavět kompletní systém s tím, že nemá žádný již postavený systém - tedy náš případ, nebo novostavba, ukazuje se investice do tohoto systému jako návratná.
Pokud uvažujeme o výměně již existujícího systému, vychází solární ohřev jako investorská akce zcela nenávratná.
-vl