Provoz topení
Vytápění baráku
Provoz kotle na pelety
duben 2015
Máme za sebou již nějaký ten pátek provozu kotle Biostar a tak je možné se podívat na to, jak vlastně kotel svou úlohu plní. Zabývat se budeme zejména vývojem spotřeby tepla po vytápění objektu a pro ohřev teplé vody. Podobnou úvahu, doplněnou statistikami jsem si neodpustil při diskuzí nad účinností systému vytápění. Této problematice je věnována samostatná stránka.
Jak již bylo zmíněno v sekci Projekt topení, má každá větev přenosu tepla (topení I. patra a dohřev TUV) instalován měřič aktuálního tepelného výkonu.
Použili jsme profesionální ultrazvukový měřič tepla SIEMENS 2WR6. Tento měřič je vybaven impulzním výstupem a tak je možné jeho výstup napojit do plánovaného systému sledování aktuálního výkonu a zpracovávání statistických údajů.
Tento měřič porovnává teplotu stoupacího potrubí a teplotu vratného potubí. Zároveň sleduje aktuální průtok a výsledek zobrazuje na panelu jednotky.
Lze tak zjistit množství tepla od zahájení měření, objem protečeného média, okamžitý průtok, okamžitý předávaný tepelný výkon, prozovní hodiny, teploty média a podobně. Měřič vždy k prvnímu dni v měsíci ukládá všechny naměřené hodnoty. Lze tedy zjistit měsíční údaje za 14 měsíců zpět.
Máme tedy možnost průběžně sledovat a zaznamenávat údaje, potřebné pro vyhodnocení povozu topení.
Nejjednodušším způsobem je sledování množství energie za sledované období - zde měsíc, a porovnání zjištěných paramerů s teoretickým výpočtem, který byl součástí projektu "zelená úsporám - zateplení baráku".
V roce 2013 byl kotel nainstalován a s příchodem nižších teplot také ihned uveden do plného provozu. Máme tedy kompletní údaje za celou topnou sezónu a také již za celý rok 2014. Údaje jsou postupně doplňovány.
Nejprve tabulka:
Komentář:
Projektovaná ztráta tepla: teoretická měsíční energie, potřebná pro zajištění tepelné pohody v prvním patře našeho baráku. Vychází z definice výpočtu, který byl stanoven v metodice pro dokumentaci v projektu "Zelená úsporám". Průměrné venkovní teploty, které byly použity pro výpočet, jsou nepatrně vyšší (cca +10%), než skutečné dlouhodobé teploty. Spotřeba tepla byla stanovena na základě vypočtených parametrů zdí, stropů, podlah a stavebních otvorů ve stavu po zateplení, výměně oken a dveří. Detailněji je tento problém řešen v článku, věnující se zateplení ve vztahu k dotaci.
Vyrobená energie topení TOP: naměřená tepelná energie, předaná zdrojem tepla do rozvodů topení I.NP baráku.
Vyrobená energie ohřev vody TUV: naměřená tepelná energie, předané do sekundárního výměníku zásobníku na TUV - tedy energie, použitá na dohřev teplé vody na požadovanou teplotu.
Celková vyrobená enegie BIO: součet tepla na topení a TUV - tedy velkové předané teplo pro potřeby baráku.
Spotřebovaná el.energie BIO: elektrická energie, potřebná pro provoz systému topení. V napájecí větvi 230V Biostaru je instalován elektroměr, který sleduje příkon systému.
Tabulka je poměrně málo přehledná a tak je k dispozici i grafické vyjádření - nejprve celý rok 2014.
V grafu je znázoněna předaná energie jak do systému vytápění, tak i do systému dohřevu TUV. Čárkovaná křivka znázorňuje teoretický výpočet spotřeby našeho baráku, vztažený na stanovenou normovanou venkovní teplotu. Je vidět, že skutečná spotřeba tepla byla nižší, než teoretický výpočet. Kontrolou průměrných teplot za rok 2014 byl zjištěn celkově teplejší rok, než použité teploty po výpočet. Rok 2014 není, z dlouhodobého pohledu, průměrný rok, ale byl rokem nadprůměrně teplým. To také vysvětluje zjištěné úspory.
Rok 2015:
Jedná se o stejné zobrazení vývoje výroby a spotřeby tepla, jako za rok 2014. Graf je však doplněn o křivku vývoje dlouhodobého průměru tepla pro možnost vzájemné porovnání. Je vidět rozdíl spotřeby tepla mezi předchozím období a rokem 2015 - aktuální rok je teplotně studenější a je tak i větší spotřeba tepla. Naměřené údaje se více blíží vypočteným údajům.